The Grenada Sugar Factory Ltd., Woodlands

Historie

Rum Clarke's Court se vyrábí od roku 1937. Lihovar stojí v jižní části ostrova, ve Woodlands Valley ve farnosti St George. Rum Clarke's Court odvozuje své jméno od stejnojmeného zálivu pár minut lihovaru.

Původ jména Clarke's Court se vysvětluje dvěma způsoby. Název Clarke's Court může pocházet od nizozemských kolonistů, kteří přišli na Grenadu v 70. létech 17. století a zaútočili na město, zabrali některé pozemky a záliv ve Woodland, který pojmenovali "Court Bay." Pozemky později znovu zabavili Francouzi.

V roce 1763 koupil Gedney Clarke Esq. pozemky o rozloze 780 akrů (dnes známé jako Woodlands Estate) od Francouzů a vlastnil je zhruba do roku 1801. Koupil je včetně zálivu Court Bay, a tak podle této verze máme dnes jméno Clarke's Court.

Další informace říká, že Clarke's Court Bay byl známý jako Watering Bay. Tento název pochází od Karibů, kteří byli v této oblasti velmi aktivní pro množství vodních lázní. Průzkum provedený v roce 1824 odhalil daší změnu vlastnictví panství do rukou Johna Rosse. Panství mělo rozlohu celkem 770 akrů na kterých se pěstovala především cukrová třtina.

Před tím, než se rum jmenoval Clarke's Court, používal lihovar pro své produkty jména Tradewinds a Red Neck.

Clarke's Court bylo panství o rozloze 800 akrů. V roce 1771 se cukrová třtina pěstovala na 300 akrech pro sezónu 1772, na 37 akrech pro sezónu 1773 a dalších 10 akrů bylo připraveno k výsadbě. Zbytek plantáže se setával z 293 akrů lesů, 60 akrů pastvin a zbývajících 100 akrů bylo použito pro výrobu potravin, včetně 60 akrů na potraviny pro otroky. Inventář obsahuje seznam otroků se jmény a klasifikací podle funkce na panství. Clarke's Court vlastnil 211 otroků. Poněkud neobvykle byly na panství dva cukrovary, což naznačuje, že Gedney Clarke sloučil dvě samostatné plantáže. Kamenný větrný mlýn obsluhoval 'horní pracoviště'. Stáli tu i další obvyklé budovy spojené s výrobou cukru a rumu (varny, sušička, lihovar a sklad odpadu). Kromě toho měli nemocnici (pro předstírání péče o nastávající matky a léčby nemocných otroků), obytný dům postavený pro majitele (i když Clarke na ostrově nebydlel), dům pro bílé zaměstnance plantáže a 60 domů pro otroky. 'Dolní pracoviště' mělo mlýn poháněný skotem a budovy pro výrobu cukru a rumu. Nebyla tam ani nemocnice ani ubytovna pro bílé, jen 10 dalších domů pro otroky.

V roce 1773 Gedney Clarke II zaplatil své dluhy předáním Clarke's Court rodině Lascellesů. V roce 1772 byl plantáž oceněna na 30,000 liber, ale o dva roky později cena stoupla na 41,250 liber (není ale jasné, zda se jedná o libry sterlingů nebo Grenadskou měnu.) Nárůst ceny odráží neudržitelný růst spekulativní hodnoty koloniálního majetku; po roce 1774 se trh zhroutil. Lascellesové panství udrželi až do roku 1791 (částečně proto, že během americké revoluce ostrov znovu obsadili Francouzi), kdy jej prodali Skotovi George Shandovi. Shand koupil Clarke's Court ve splátkách, Lascellesové poskytli hypotéku. Zaplacená částka není známa. V roce 1795 byl Clarke's Court svědkem bojů během vzpoury otroků na Grenadě. Shand napsal, že "Clarke's Court a sousední panství odolávali povstání po dobu jednoho roku." Škody na úrodě (plná sklizeň se neočekávala před rokem 1799) způsobili, že Shandovi zaostávali ve splátkách Lascellesovým. Shand zemřel 1802 a z téhož roku je záznam, který uvádí, že Clarke's Court byl předán, ale neuvádí se komu.
Dr. S.D. Smith, Lecturer in History, University of York