Hudson's Bay Company

Historie

Do roku 1867 měla Hudson's Bay Company pod kontrolou většinu dnešní Kanady západně od Ontaria. Na tomto území se používala červená vlajka s britskou v levém horním rohu a s bílym monogramem HBC v dolním rohu. Jeden z exemplářú je vystaven v katedrále Church Cathedral ve Victorii, British Columbia.

Vlajka zřejmě posloužila jako předloha k původní kanadské vlajce a k vlajkám některých kanadských provincií.

Henry Hudson (1565-1611) byl anglický cestovatel a mořeplavec, který prozkoumal část Severního ledového oceánu a severovýchodní části Severní Ameriky. Hudson River, Hudson Strait a Hudson Bay jsou pojmenovány po něm.

Hudsonův časný život je málo znám. V roce 1607 Hudsona najala Muscovy Company aby našel námořní cestu z Evropy do Asie. Hudson udělal dvě cesty (1607 a 1608), ale cestu do Číny se mu nepodařilo najít. V roce 1607 se plavil na Špicberky a objevil ostrov Jan Mayen (malý ostrov mimo východní Grónsko). V roce 1608 se plavil k souostroví Nová země (ostrov severně od Ruska v Severním ledovém oceánu).

Hudson se poté v roce 1609 nechal najmout holandskou Východoindickou společností, aby se pokusili najít severozápadní průchod dál na jih. Na této cestě s lodí Half Moon se Hudson plavil na Nova Scotia a pak dál na jih. Našel řeku, která se dnes jmenuje Hudson River. Hudsonovi se přičítá objev místo, které je nyní New York City (ačkoli da Verrazzano byl v oblasti v roce 1524). Hudson vplul do přístavu v New Yorku 3. září 1609 a ocenil vynikající přístav. Plavil se proti proudu řeky asi 150 mil (240 km) a viděl hojnost bohaté půdy, ale uvědomil si, že to není cesta do Indie. Jeho zprávy vedly k založené mnoho holandských osad v okolí.

Výprava 1610-1611 přes Hudson Strait do Hudson Bay skončila vzpourou. Hudson zemřel v roce 1611 poté, co se posádka se vzbouřila a opustil jej, jeho syn a sedm členů posádky se zmítali v malé otevřené loďce v Hudson Bay.

Když byla Kanada vytvořena v roce 1867, existovala již téměř 200 let Hudson's Bay Company, jedna z nejstarších a stále aktivních společností na světě. Od svého založení v roce 1670 řídila společnost třetinu dnešní kanadské území. Je to oblast určený Rupertovu zemi, zahrnovala většinu severního Ontaria a severního Quebecu, celou Manitobu, většinu Saskatchewanu, jižní polovinu Alberty a velké části území severozápadu.

Kontrolu nad obrovským územím jim udělila Royal Charter v návaznosti na úspěšnou cestu lodí Nonsuch za bobřími kůžemi ke Kríům u James Baye.

To, co začalo jako jednoduchý obchod s kožešinami se vyvinul do obchodní a průzkumné společnosti, která dosáhla až k západnímu pobřeží Kanady a Spojených států, na jih do Oregonu, na sever do Arktidy a na východ do Ungava Bay, s agenty v Chile, na Havaji, v Kalifornii a na Sibiři. Dnes je to nejstarší korporace Kanady a jeden z jejích největších prodejců.

A nebylo to bez komplikací.

V první řadě se jí chtěli zbavit Francouzi. Během prvních desetiletí, bojovaly francouzské a anglické válečné lodě o nadvládu nad obchodními místy společnosti. Nakonec se vše vyřešilo utrechtskou smlouvou v roce 1713 ve prospěch společnosti.

Pak se objevila schopná konkurence.

Hlavně společnost North West Company, skotsko-kanadští obchodníci z Montrealu, bylo nejpůsobivější. Tato společnost, zejména Alexander Mackenzie, se v rozporu s Royal Charter tlačila na sever do Arktidy a v roce 1793 na západ k Pacifiku.

V roce 1821 se North West Company sloučila s Hudson's Bay Company a všecny strany uznaly nároky společnosti na její území.

Přišly další výhody.

V roce 1821 rozšířil na základě licence parlament monopolní obchodní prostor společnosti. Ta se rozpínala od Labradoru k Pacifiku a od dolního toku řeky Mackenzie po americké průsmyky přes Skalisté hory.

Další půl století bylo jedním z nejlepšími období firmy. Za guvernéra sira George Simpsona společnost prozkoumala a obchodem obsadila celý západ a sever a tlačila se na jih v širokém záběru od Missouri po Sanfranciský záliv.

Ovšem ne každý rád monopol. Hlavní kritika se týkala údajného zneužití monopolního postavení na trhu a negativní vztah k usedlíkům. Parlamentní vyšetřovací komise roku 1857 zjistila, že úrodný pás na území dnešní jižní Alberta, Saskatchewanu a Manitoby je vhodný pro kolonizaci a měl by být postoupen Kanadě. To byl začátek konce monopolu společnosti.

Do kapitulační listiny z roku 1869 si společnost zachovala svou Royal Charter, ale vzdali vlastnictví Rupertovi země. Na oplátku obdržela hotovost a sedm miliónů akrů v úrodném pásu, který v průběhu 85 let postupně rozprodal.

V roce 1912 společnost uznala, že je zapotřebí nový přístup k maloobchodu a naplánovala řetězec obchodních domů v západní Kanadě. Tím položila základ jedenoho z předních kanadských maloobchodních žetězců.