Jose Arechabala, Cárdenas

Historie

Společnost založil v roce 1878 31tiletý španělský přistěhovalec a pojmenoval ji "La Vizcaya". Industrias Arechabala se stla největším zaměstnavatelem v Cárdenas a jednou z nejvýznamnějších společností na Kubě.

José Arechabala y Aldama přistál v Havaně v roce 1862 ve věku 15 let. Přijel z rodného Gordejuela v provincii Vizcaya ve Španělsku plný ambicí a připraven k boji. Šestnáct let po příjezdu se udělal pro sebe a přídil si malý lihovar. Cárdenas bylo rušné nové město s velkým železničním uzlem, rušným přístavem s možnostmi na každém rohu. Do roku 1888 se jeho firma rozrostla natolik, že byl schopen prosperovat i přes škodu 50,000.00 dolarů způsobenou hrozným hurikánem.

V roce 1921 vznikla společnost José Arechabala, S.A. Don José se stal jejím prvním prezidentem a jeho zeť José Arechabala y Sainz jeho výkonný ředitel. Don José zemřel pouhé dva roky později, 15. března 1923.

Smrt Dona Josého zahájila sérii tragédií, které postihly společnost. V roce 1924 byl jeho nástupce zabit únosci, kteří ho neúspěšně drželi jako rukojmí. Další zeť, Gabriel Malet y Rodriguez , zemřel v mládí jen dva roky poté, v roce 1926. Později Dona Joseho dcera vdova po zavražděném, se také stala terčem vydírání. Cárdenaská policie konečně chytil ty vyděrače tak, že se důstojník přestrojil za dceru, která souhlasila se s nimi setkat na předem smluveném místě. V reakci na tragický obrat v životě rodiny v Cárdenas a na Kubě většina z dědiců k Arechabalovu štěstí odešela do Španělska. Někteří se vrátil, ale většina zůstala ve Španělsku po celá desetiletí a spokojili se s každoročními dividendami.

O čtyřiadvacet let dříve, v roce 1902, poprvé přivedl Don José svého 12tiletého prasynovcea kmotřence, Josého Fermína Iturrioze y Llaguno, "Josechu", do práce po svém boku. Z počátku zametal podlahy a dělal i jiné pomocné práce. Ale chlapec měl větší zájem o školu než o práci ve společnosti.

Mladý Josechu byl syn jeho neteře Juany Llaguno y Arechabala a majordoma skladů společnosti Fermina Iturrioze Michelena, se kterým se Juana setkala v Arechabalově domácnosti po příjezdu ze Španělska. Pár se vzal v roce 1889 a měl pět dětí. Starší Iturrioz zemřel v roce 1903 - opustil vdovu a čtyři malé děti. Z nich Josechu byl nejstarší. Takže se Josechu stal ve 13 letech hlavou domácnosti a musel najít způsob, jak zkombinovat školu a pomoci živit rodinu. Poté, co krátce pracoval pro jinou společnost a zároveň chodil do školy, vrátil se Josechu v 17 letech k práci pro firmu Arechabala. Brzy v něm rozpoznali brilantního mladého muže, který se ukázal jako vynikající podnikatel po boku Dona José.

Josechu převzal otěže společnosti v roce 1926, poté co zemřel Gabriel Malet y Rodriguez. V té době panoval v Cárdenas ekonomický pokles, který začal na přelomu století. Krach na newyorské burze byl teprve před 3 lety a Spojené státy na vrcholu krize, která trvala od roku 1919 až do roku 1933. Cárdenas ztratil hodně ze své průmyslové základny, jeho železniční společnost se přestěhovala do Havany, kam odešlo i mnoho obyvatel.

Ale Josechu Iturrioz byl člověk, který postavil na nohy nejen firmu Arechabala, ale v mnoha ohledech i Cárdenas. Téměř okamžitě po ustavení do čela firmy se spojil s brilantním mladým inženýrem jménem Manuel F. Arias. Iturriozův obchodní smysl a Ariasovova schopnost realizovat sny vynesli společnost do výšin.

Desítky let poklesu ekonomiky Cárdenas se projevil hlavně na městském přístavu. Jak námořní plavidla rostla a zvětšovala ponor, ukazovala se zastaralost přístavu a mezinárodní přepravci opouštěli Cárdenas jako kubánský obchodní přístav ve prospěch Havany a Matanzas. Již za koloniálních časů existovaly plány na prohloubení přístavu, ale nikdy nebyly realizovány.

Ačkoli firma Arechabala měla svá vlastní mola a doky, i ji omezoval mělký přístav. Zbytek přístavu a celé Cárdenas bylo odrazem těžkých ekonomických časů. To vše zdědil v roce 1926 Josechu Iturrioz. Ale hned se pustil do změn.

1. září 1933 bylo Cárdenas bohužel nebo naštěstí (závisí na úhlu pohledu) zasaženo dalším zabijácký hurikánem. Více než sto lidí bylo zraněno, více než 30 zabito a bouře srovnala se zemí přístavní hráz chránící město. Tentokrát společnost Arechabala utrpěla ztráty přes 500,000.00 dolarů.

Iturrioz a Arias se rozhodli postavit společnost na nohy a vyřešit problém stejně starý, jako Cárdenas sámo. José Arechabala SA se pustila do práce na prohloubení přístavu a výstavbě moderních přístavních zařízení. Arechabala soustředila inženýrský talent, vybavení a lidské zdroje potřebné pro tuto nesmírnou práci a v roce 1939 začala bagrovat přístav a budovat molo "Espigon". Po čtyři roky pracovali cardenesští na tomto monumentálním úkolu. Práce skončili v roce 1944. Cárdenas dostalo také novou pobřežní čáru s přímořskou silnicí, přímořskou vycházkovou trasou, novou zelení, přístavem a památníkem připomínajícím první vztyčení kubánské vlajky na kubánské půdě. (O 6 let později, v roce 1950, bude Cárdenas dějištěm skvělých oslav stého výročí jejího prvního vztyčení). Na druhé straně měla teď firma Arechabala k dispozicinový prvotřídní přístav s neomezenými možnostmi rozvoje.

Až Castrův režim převzal společnost Arechabala a odsoudil ji k anonymitě. Režim ukradl jméno "Ron Havana Club". Pro zahraničí vyrábí rum lihovar v Havaně. Nedávno v zahrabničí vydaná kniha o Kubě ukazuje fotografii zchátralého komplexu Arechabala s tajemným titulkem : "Cukrovar, Cárdenas"

Koncem 50. let vyráběla Arechabala Industries tyto produkty: rafinovaný cukru, bonbóny, Havana Club Rum, brandy Relicario, Arechabala Creams, vermut Quirinal, koňak Arechabala, Cana Rum, ALCO-ELITE, neutrální alkohol, palivo.

Od 30. let do roku 1960 Jose Arechabala SA, kubánská společnost vlastněná rodinou Arechabala, vyráběla ve svém lihovaru v Cárdenas na Kubě rum Havana Club a prodávala ho do Spojených států. V roce 1935, 1936 a 1953 byly firmě Jose Arechabala SA v USA registrovány ochranné známky Havana Club.

V říjnu roku 1960 byla kubánská aktiva José Arechabala SA, společně s dalšími kubánskými společnostmi, zabavena Castrovou vládou bez nároku na náhradu (podle kubánské vyhlášky č. 890). Konfiskace byla provedena ozbrojenými příslušníky armády. Člen konfiskační jednotky instaloval sám sebe ředitelem společnosti. Není divu, že se firma brzy zhoršila. Rodiným příslušníkům Arechabala bylo řečeno, aby se nevraceli do práce. Dnes všichni žijících akcionáři Jose Arechabala SA, vyjma jednoho, žijí v exilu mimo Kubu.

V roce 1976 si kubánský státní podnik Cubaexport zaregistroval ochrannou známku "Havana Club" v USA. V roce 1993 Cubaexport přijal zahraničního partnera. Cubaexport dosáhl dohody s francouzský distributorem lihovin Pernod Ricard SA a vytvořil dvě společnosti: (1) Havana Club Holding, ve které má 50% podíl a představenstvo tvoří nově ustanovená kubánská společnost Havana Rum & Liquor SA a 50% podíl má Pernod (2) Havana Club International, kterou vlastní 50 na 50 Havana Rum Liquors a Pernod. V rámci této reorganizace byla ochranná známka Havana Club převedena Cubaexportem na Havana Rum & Liquor SA, který ji pak převedl na Havana Club Holding. Havana Club Holding pak udělil Havana Club International výhradní licenci na prodej rumu Havana Club a používání ochranné známky Havana Club. V rámci této transakce Cubaexport požádal a získal od PTO přepis registrace ochranné známky Havana Club v USA z roku 1976 na Havana Club Holding.

Zatímco Cubaexport a Pernod Ricard pracovali na společném podniku, snaží se rodina Arechabala obnovit svoji produkci rumu v USA a hledá partnera. Rodina Arechabala nakonec uzavřela dohodu s Bacardi, jejíž akcionáři měli s nimi soucit.

Bacardi začal vyrábět rum Havana Club a distribuovat ho ve Spojených státech. Následkem toho v prosinci 1996 Havana Club Holding a Havana Club International zažaloval Bacardi a jeho distributory za porušení ochranné známky. Žaloba byla podána ve Spojených státech okresnímu soudu pro obvod jižního New Yorku, věc č. 96 CIV. - 9655 ( SAS ) .

Žaloba presentuje neuvěřitelný scénář, kdy nezákonné zabavení ochranné známky státem bude moci žalovat legitimní původní majitel.

Arechabala rodina a Bacardi pokračují v USA a v zahraničí v boji za to, co bylo Castrovým režimem nezákonně a bez nároku na náhradu rodině Arechabala zabaveno.

Firma je na seznamu lihovarů zkonfiskovaných Fidelem Castren v roce 1960.